Pálava dodnes střeží dávná tajemství lovců mamutů, Keltů i zapomenuté osudy vojáků X. římské legie, kteří tu podle legendy začali s pěstováním vinné révy.
O tom, že zdejší „zemi spálenou sluncem“ milovali už pralidi, svědčí pozůstatky ohnišť, skladiště mamutích kostí a především světoznámá Věstonická Venuše. Turisti na Pálavě obdivují také pestré květiny, jako třeba kosatce na Děvíně či Kočičí skále, písečnice velkokvěté, které u nás jinde než tady nenajdete, a dále pak šalvěj etiopská či ovsíř stepní, který roste nedaleko Mikulova od konce poslední doby ledové.
Zřícenina gotického královského hradu Děvičky (rovněž Dívčí hrady) z 13. století je jednou z výrazných dominant Pálavských vrchů. Hrad se nachází západně od obce Pavlov na příkré, ze tří stran nepřístupné skále, asi 1 km od nejvyššího vrchu Pálavy, Děvína. Navštívit můžete i zříceninu Sirotčího hrádku z přelomu 13. a 14. století, jejíž silueta patří neodmyslitelně k Pálavským vrchům jako Romeo k Jůlii. Ať již okolím jen projíždíte nebo se vydáte obdivovat krásy tohoto vínem vonícího kraje, všude na vás bude Sirotčí hrádek vykukovat.